LITERÁRNÍ TEORIE

• Literární druh a žánr: lyricko-epická skladba, báseň
• Literární směr: poetismus
• Slovní zásoba a jazyk: skládá se ze zpěvů, sdružený rým, verše jsou na sebe skládány asociativně a vyvolávají velké množství představ, personifikace, anafory, metafory,
• Postavy:
  • Básník sám – vstupuje do děje svými úvahami
  • Edison – americký technik a vynálezce
  • Sebevrah – protiklad Edison, hazardér, neúspěšný, má prázdný život
• Kompozice: Báseň je dělena na pět zpěvů, které jsou dále členěny na sloky, báseň má rámcovou podobu – končí na stejném místě, kde začala
• Prostor a čas: doba života Edison 1847-1931, toulky Prahou
• Význam sdělení (hlavní myšlenky díla): otázka, co člověk zanechá po sobě po smrti, Edison jako úspěšný vzor, který po sobě zanechal mnoho vynálezům v protikladu pak stojí svět hazardních hráčů, prostitutek, sebevrahů, autor nachází podobnost mezi těmito dvěma odlišnými světy

DĚJ

1. Motiv sebevražedného stínu provázející básníka, dialog
2. Básník najde článek o Edisonovi ve starých novinách, autor vzpomíná na své dětství, kdy roznášel noviny
3. Autor popisuje Edisonovy vynálezy, oslava pokroku civilizace
4. Smyslem života je štěstí z nových objevů a dobývání světa
5. Radost ze života, touha po životě, básník se probouzí ze snění a uvědomí si, že mluvil sám se sebou

SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ

V díle se reflektuje vystřízlivění z euforie po vzniku ČSR. Rozvíjí se technický pokrok a přichází rovněž změna životního stylu. Objevují se nové umělecké směry – surrealismu, dadaismus i poetismus. Právě tam patří i skladba. Vliv na ni má však i proletářská literatura. V poezii se reflektuje pocit ohrožení, básnící se sjednocují a píšou „poezii domova.“

AUTOR

Život autora: Vítězslav Nezval (1900-1958)

Přední představitel české meziválečné avantgardy. Básník, dramatik a překladatel. Angažoval se ve skupinách surrealistů a poetistů. Po 2. světové válce psal budovatelskou poezii. V Praze se spřátelil s Karlem Teige a Jiří Wolkerem. Inspiroval se Appollinairem a jeho moderní francouzskou poezií. Byl členem skupiny Devětsil. Užíval si pražský bohémský život. Ve Francii se seznámil se surrealistou Andre Bretonem. Roku 1948 získal podporu komunistů, protože nepsal proti Stalinovi. Začíná psát budovatelskou poezii.

Autorovo další dílo:

• Manon Lescaut
• Anička, skřítek a Slaměný Hubert
• Valérie a týden divů

DALŠÍ AUTOŘI TOHOTO OBDOBÍ

• Josef Hora – Slunovrat
• Jindřích Hořejší – Den a noc, Hudba na náměstí