LITERÁRNÍ TEORIE

• Literární druh a žánr: drama, komedie
• Literární směr: realismus
• Slovní zásoba a jazyk: dílo je vystavěné na dialozích, autor používá hovorový jazyk, objevují se nespisovné výrazy, velká část textu věnována scénickým poznámkám, nejdůležitějším prvkem je ironie, z níž pramení jazyková komika
• Postavy:
  • Lisa Doolittle – pouliční květinářka, prostořeká, půvabná, chytrá, pochází z chudých poměrů
  • Henry Higgins – postarší profesor fonetiky, miluje svou práci, jeho velkým zájmem je také věda
  • Plukovník Pickering – Higginsův přítel, stará se o Lisu, gentleman, expert na indické jazyky
  • Paní Pearce – hospodyně pana Higginse, stará se o Lisu, milá a ochotná
  • Alfred Doolittle – otec Lisy, pracuje jako popelář a má rád alkohol
  • Freddy Eynsford-Hill – nesmělý mladík, zamilovaný do Lisy
  • Klára Eynsford-Hill – mladá dívka, překypuje eneergií, drzá
  • Paní Higgins – matka Henryho, milá a starostlivá dáma, Lízu si oblíbila
• Kompozice: chronologická kompozice, pět dějství + doslov
• Prostor a čas: Anglie na počátku 20. století
• Význam sdělení (hlavní myšlenky díla): odlišnosti společenských vrstev, i člověk z nižší vrstvy se dokáže vyrovnat někomu z vyšší vrstvy, kritika špatných vlastností lidí a předsudků

DĚJ

Pan Higgins potkává Lisu, která prodává květiny. Slyší její hroznou angličtinu a rozhodne se, že ji společně s plukovníkem Pickeringem začne vychovávat, resp. se spolu vsadí, že z ní udělají za půl roku slečnu na úrovni a nikdo nepozná její původ. Lisa s vidinou toho, že by si mohla otevřít květinářství s nápadem souhlasí. Jejich plán se jim podaří uskutečnit. Pan Higgins nejprve vezme Lisu ke své matce, kde se potkává s Freddiem, který se do ní zamiluje. Dále navštíví ples, kde se potkají s tzv. odborníkem Dickem, který ji prohlásí za maďarskou princeznu. Higgins s Pickeringem si gratulují, ale Lisu nikdo nepochválí. Ta v noci uteče k Higginsově matce. Freddy si ji chce vzít, ale nakonec si pro ni přijde Higgins a dohodnou se, že bude žít u něj. Higgins Lisu tajně miluje a žárlí na Freddieho. V závěru příběhu se Lisa setkává se svým otcem, který díky profesorovi zbohatl a žení se. Lisa si nakonec vybere chudý život s Freddiem, než být jako služka u Higginse.

SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ

Rozmach průmyslové revoluce a hospodářský vzestup, aplikování nových poznatků v praxi. Na druhou stranu svět prochází šokem z hrůz 1. světové války.

AUTOR

Život autora: George Bernard Shaw (1856-1950)

Irský dramatik, esejista a kritik. Nositel Nobelovy ceny za literaturu. Po Williamu Shakespearovi druhý nejlepší autor dramatu. Spoluzakladatel tzv. fabiánské společnosti, která odsuzovala Marxovy myšlenky. Autor tzv. diskuzní komedie.

Autorovo další dílo:

• Caesar a Kleopatra
• Svatá Jana
• Živnost paní Warrenové
• Majorka Barbara

DALŠÍ AUTOŘI TOHOTO OBDOBÍ

• Romain Rolland – Petr a Lucie
• John Gallsworty – Sága rodu Forsytů
• Eugene O’Neill – Smutek sluší Elektře