Čí je to aneb jak používat přivlastňovací zájmena v angličtině

Přivlastňovací zájmena (possessive pronouns) jsou krátká a docela jednoduchá slova v angličtině. Pomáhají nám říkat, od koho něco je = čí to je.

V angličtině se tyto zájmena dělí na dvě skupiny:

• samostatná přivlastňovací zájmena
• nesamostatná přivlastňovací zájmena

Už podle názvu asi poznáte, jaký je mezi nimi rozdíl. Ty samostatná prostě můžou být sama ve větě, a naopak ty nesamostatná nemůžou být sama ve větě.

Které z nich jsou jednodušší a běžnější? To vás možná překvapí, protože to jsou právě ta nesamostatná zájmena. Pojďme se tedy na ně podívat podrobněji.

Nesamostatná přivlastňovací zájmena

Anglicky se jim říká possessive adjectives, což může být trochu matoucí, protože slovo adjective znamená přídavné jméno. Ale jo, jsou to zájmena.

Vždycky je spojujeme s podstatným jménem (nouns). 

Efektivní způsob, jak se je naučit, je ten, že si je spojíme taky s osobními zájmeny. Podívejte se na následující tabulku.

Příklady použití:

• This is my car. 
• What's your name? 
• His hair is black. 
• Jack is her brother. 

V češtině můžeme všechna tyto slova v určitých případech nahradit slovem „svůj“. V angličtině toto bohužel neplatí. Myslím si ovšem, že to je takto lepší, aspoň se vám do toho nebude plést další slovo.

Samostatná přivlastňovací zájmena

Anglicky jim říkáme possessive pronouns. Když jsem říkala, že stojí ve větě samostatně, tak to vlastně znamená, že za nimi není žádné podstatné jméno. Nespojujeme je tak, jako to bylo u těch nesamostatných.

Ukážeme si to nejlépe na příkladu.

• This is my car. (my = nesamostatné)        Toto je moje auto.
• This car is mine. (mine = samostatné)      Toto auto je moje.

Do češtiny překládáme slovo „my“ a „mine“ stejně. Jak tedy vědět, kdy použiju jaké slovo? Jednoduše, u těch samostatných nenásleduje žádní podstatné jméno.

This car is mine. Co je moje? Auto je moje. Slovo auto ale stojí před zájmenem, to znamená, že zájmeno bude ve tvaru samostatném, a to je v tomto případě „mine“.

Podívejte se na tabulku, kde uvidíte všechna samostatná přivlastňovací zájmena.

Příklady použití:

This is your book.  X This book is yours. 

V první větě je běžně známé přivlastňovací zájmeno. V další je zájmeno s koncovým -s, protože je na konci věty a slovíčko “book” je na začátku.